Víte, jak se zachovat v případě, že jste svědkem nějaké nehody? Umíte odhadnout, které zranění a proč ošetříme dříve než všechna ostatní? Nabízím Vám stručný a rychlý popis, co musíte udělat.

Že se Vám to nemůže stát? Ale kdeže, uvádí se, že u nás trpí epilepsií asi 70 000 lidí. Riziko popsané situace je tedy více než reálné. Sama jsem zasahovala u podobného záchvatu na tramvajové zastávce.

Je středa. Obyčejný pracovní den, do víkendu daleko. S kolegyní musím zajít o patro výš, čeká ná s tam nová práce, nějaké spisy. Na schodech slyším kolegu: „Rychle, rychle, spěchá to...".
Až potud to mohl být jen další nudný den v kanceláři. Nyní si představte, co následovalo.
Spěcháme po schodech, abychom to stihly, ale kolegyni na jednom schodu uklouzne noha a padá, snažím se ji zachytit....nepovedlo se....a já jen nevěřícně koukám. Leží pod schody a nehýbe se. Co teď? Na tohle mě nikdo nepřipravil. Co budu dělat? Jak jí pomoct? Mám volat sanitku? Budu z toho mít nějaké problémy? A v hlavě se mi honí milión dalších otázek.